U lidí s autoimunitními poruchami se často objevují neobvyklé problémy s ústní dutinou - a nejde jen o suchost úst nebo záněty dásní. Mnozí si neuvědomují, že jejich imunitní systém může přímo útočit na zuby a jejich povrchy. Když se podíváte na zuby někoho s lupuskem, Sjögrenovým syndromem nebo revmatickou artritidou, často uvidíte typické poškození, které se nevyskytuje u zdravých lidí. Nejčastější typy zubů, které se poškozují, nejsou ty, které jsou zničené z kariés, ale ty, které se postupně „rozpadají“ zevnitř.

Zubní sklovinová destrukce - nejčastější příznak

Nejčastějším problémem u lidí s autoimunitními onemocněními je tzv. zubní sklovinová destrukce. To není kariés, který vzniká z bakterií a cukru. Je to přímý útok imunitního systému na sklovinu - nejtvrdší tkáň v těle. Vzniká ve formě hladkých, lesklých výběžků nebo jamek na špičkách zubů, obzvláště na řezných hranách horních řezáků. Tyto zuby vypadají jako kdyby je někdo „piloval“ zevnitř - nejsou tmavé, nejsou díry, ale plochy, kde sklovinová vrstva ztrácí svoji strukturu.

Proč se to děje? U Sjögrenova syndromu, například, tělo ničí slinné žlázy. Bez dostatečného množství slin se zuby nechrání. Slina obsahuje minerály, které obnovují sklovinu, a enzymy, které neutralizují kyselinu. Když slin není, kyselina z žaludku nebo z kyselé stravy zůstává na zubech a způsobuje erzi. Ale u autoimunitních pacientů je to ještě horší - jejich imunitní buňky začnou produkovat protilátky, které se vážou na bílkoviny ve sklovině a způsobují její rozklad. To se nazývá autoimunitní zubní erze.

Co se děje s moláry a předními zuby?

Moláry (čelistní zuby) u těchto pacientů často trpí jiným typem poškození - sychrotomií. Je to postupné ztenčování sklovinové vrstvy na čelach zubů, kde se zuby navzájem dotýkají při kousání. Výsledkem jsou ploché, vyhlazené zuby, které připomínají zuby starých lidí, i když pacient je ještě mladý. Někteří lidé si toho nevšimnou, dokud nezačnou cítit citlivost na studené nebo horké jídlo. U některých se pak objeví i bolesti, protože se pod sklovinou začíná zpřístupňovat zubní důl.

U předních zubů - řezáků a špičáků - se často objevuje zubní erze na špičkách. Tyto zuby se v průběhu let „zkracují“. Někteří pacienti si stěžují, že jejich úsměv „vypadá jinak“ - že zuby nejsou tak dlouhé, jako dříve. To není jen estetický problém. Krátké zuby znamenají, že se špatně kousá, což zatěžuje čelist a může vést k bolestem hlavy nebo kloubů.

Proč se to stává právě u autoimunitních poruch?

Autoimunitní poruchy, jako je lupus, Sjögrenův syndrom, revmatická artritida nebo celiakie, způsobují, že tělo začne vnímat vlastní tkáně jako cizí. U některých lidí se to projevuje na kloubech, u jiných na kůži, u třetích na zubech. Studie z Journal of Oral Rehabilitation z roku 2023 ukázaly, že až 68 % pacientů s Sjögrenovým syndromem má výraznou zubní erzi, a to i při dobré ústní hygieně. U lidí s lupusem se poškození objevuje častěji u těch, kteří užívají kortikoidy - léky, které oslabují kostní tkáň i sklovinu.

U celiakie se zubní problémy objevují u dětí, které neměly dostatek vitamínů a minerálů v dětství. To vede k neúplnému vývoji sklovinové vrstvy - zuby pak vypadají jako „přemrštěné“, s bělavými skvrnami a hrubým povrchem. Tyto zuby jsou pak snadno zranitelné a podléhají rychlejší erzi.

Jak to vypadá na první pohled?

Nejčastější znaky, které byste měli pozorovat:

• Zuby na špičkách mají hladký, lesklý povrch - jako kdyby byly polírovány
• Nejsou černé díry, ale ploché, vyhlazené plochy na řezných hranách
• Čelistní zuby jsou ztenčené, nejsou ostré, vypadají „zploštělé“
• Zuby se zdají být „kratší“ než dříve
• Nečekaná citlivost na studené nebo horké jídlo, i když nejsou karies
• U dětí: bělavé nebo žlutavé skvrny na sklovině, které nejsou z kariés

Tyto příznaky se často přehlížejí jako „přirozené stárnutí“ nebo „důsledek kyselé stravy“. Ale když se objeví u mladého člověka, který má autoimunitní onemocnění, je to často první známka, že imunitní systém útočí i na zuby.

Co dělat, když to máte?

Nejlepší je začít s lékařem, který zná vaše autoimunitní onemocnění - nejen s stomatologem. Kombinace léčby onemocnění a zubní péče je klíčová. Některé kroky, které pomáhají:

• Používejte speciální zubní pasty s vysokým obsahem fluoridu a hydroxyapatitu - ty pomáhají obnovovat sklovinu
• Vyhněte se kyselým nápojům (limonády, čaj, káva s citronem) - pokud je pijete, používejte sirup
• Po jídle si vypláchněte ústa vodou - nečistěte zuby hned, čekáte 30 minut, aby se sklovinová vrstva zotavila
• Používejte slinné náhrady nebo stimulátory slin (např. xylitolové žvýkačky)
• Pravidelné kontroly u stomatologa každé 3-4 měsíce - ne každých 6

Někteří pacienti potřebují i zubní korunky nebo kompozitní výplně na ochranu poškozených zubů. V některých případech se používají i speciální ochranné nápravy na noc, které zabrání zubům, aby se při spaní příliš třely - což je běžné u lidí s napjatou čelistí.

Je to nevratné?

Ne. Zatímco ztracená sklovinová vrstva se nevrátí, můžete zastavit další poškozování a dokonce částečně obnovit povrch. Studie z Univerzity v Hamburku ukázaly, že pacienti, kteří začali používat fluoridové pasty s hydroxyapatitem a zlepšili výživu, měli po 18 měsících až 40 % zvýšení tvrdosti sklovinové vrstvy - i když už měli poškozené zuby. Klíčem je rychlá reakce. Čím dříve to poznáte, tím větší šanci máte zachovat vlastní zuby.

Co dělat, když máte dítě s autoimunitní poruchou?

U dětí je zubní erze často prvním znakem celiakie nebo jiného autoimunitního onemocnění. Pokud má dítě bělavé skvrny na zubech, které neodstraňujete čištěním, nebo pokud zuby vypadají „přemrštěné“, dejte si na to pozor. Výživa je zde klíčová - nedostatek vápníku, vitamínu D nebo zinku zhoršuje vývoj sklovinové vrstvy. Doporučuji vždy zkontrolovat hladinu těchto látek u dětského lékaře, pokud máte podezření na autoimunitní onemocnění.

Nezapomeňte, že děti s celiakií často nejsou schopny správně vstřebávat živiny - i když jídlí zdravě. Proto je nutné doplňovat vitamíny pod dohledem lékaře. A zubní péče u těchto dětí musí být agresivnější - nejen čištění, ale i preventivní výplně a fluoridové laky.

Co dělat, když jste přesvědčeni, že máte tento problém?

Nechte si udělat kompletní zubní vyšetření u stomatologa, který má zkušenosti s autoimunitními onemocněními. Neříkejte jen „mám kariés“ - vysvětlete, že máte lupus nebo Sjögrenův syndrom. Většina stomatologů neví o tomto spojení. Pokud vás nevyslechnou, hledejte jiného. V Olomouci, například, existuje centrum pro zubní péči u pacientů s autoimunitními poruchami, které pracuje společně s reumatology.

Nečekáte, až se zuby rozbijí. Pokud vidíte tyto znaky, je čas jednat - nejen pro krásu úsměvu, ale pro vaše celkové zdraví. Zuby jsou nejen součástí vašeho těla - jsou indikátorem toho, jak pracuje vaše imunitní systém.