Rozdělení zubů podle jejich umístění a funkce

Jako otec dvou malých kluků, Dominika a Tobiaše, musím vědět všechno o zubech. Ne, nejsem zubař, jsem ten, kdo je uklidňuje, když přijde na výměnu zubů. A víte co? Je to fakt zábava! Takže dneska budeme mluvit o tom, jak se správně používají názvy jednotlivých zubů. Bez ohledu na to, jestli máte malé děti nebo jste prostě zvědaví, tato informace se vám může hodit.

Základní rozdělení zubů je na tři skupiny: řezáky, špičáky a stoličky. Řezáky jsou ty naše přední zuby, které používáme k odtrhávání potravy, špičáky jsou naše bodyguardy, které nám pomáhají rozkousávat jídlo a stoličky jsou naše pracovní koně v pozadí, kteří drtí a mlí všechno, co do nich naházíme.

Řezáky: Vaši první pomocníci při jídle

Řezáky jsou první na kousnutí. Vypadají jako malé, špičaté budovy a jsou dost pevné na to, aby mohly řezat ovoce, zeleninu, chleba, maso - v podstatě cokoli, co potřebujete k snězení. Když se podíváte do zrcadla a usmějete se, první zuby, které uvidíte, budou vaše řezáky. Jsou úžasné, víte? Jsou skvělé v tom, co dělají a jsou velmi důležitou součástí naší stravy.

Je tu však jedna věc, kterou o řezácích možná nevíte. Mají své vlastní specifické názvy. Horní řezáky se nazývají "incisivi centrales superiores" a "incisivi laterales superiores", zatímco dolní řezáky se nazývají "incisivi centrales inferiores" a "incisivi laterales inferiores". Ano, je to tak komplikované, jak to zní, ale pokud se to jednou naučíte, stojí to za to.

Špičáky: naši němí bodyguardové

Jak jsem už říkal, špičáky jsou naši tichošlápci. Nejsou tak viditelné jako řezáky, ale jejich práce je stejně důležitá. Jejich hlavním úkolem je drtit potravinu do menších kousků, které můžeme snadno polykat. Jejich názvy jsou "canini superiores" pro horní špičáky a "canini inferiores" pro dolní špičáky.

Ale teď k těm zajímavým věcem. Víte, že špičáky jsou jediné zuby, které mají svůj vlastní nerv? Ano, je to pravda. Mají svůj vlastní nerv, který je napojený přímo na mozek. To znamená, že když koušeš do něčeho velmi horkého nebo studeného, špičák ti to okamžitě oznámí. Někdy to může být nepříjemné, ale měli bychom být rádi, že máme takové informované bodyguardy.

Stoličky: ti tichí hrdinové v pozadí

A konečně přicházejí na řadu naše stoličky. Tyto zuby jsou naše pracovní koně. Jsou tam na to, aby drtily a mlíly naše jídlo do tak malých kousků, že je můžeme snadno spolknout. Horní stoličky se nazývají "molares superiores" a dolní stoličky "molares inferiores". A pokud jste někdy slyšeli výraz "osmičky", jsou to ty nejzadnější stoličky, které obvykle vyrostou až v dospělosti.

Marta, moje manželka, měla nedávno problémy s jednou ze svých osmiček. Bolí to, děsí se jí návštěvy u zubaře, ale já jí říkám: "Miláčku, naše zuby jsou jako malá armáda bojující za naše zdraví. Musíme se o ně starat." Ostatně, bez našich stoliček by bylo těžké rozkousat žeberka z grilu na naší rodinné oslavě nebo jablko na cestě do parku s našemi kluky a pejskem Rokym.

Zubní kaz a péče o zuby

Jako každý jiný orgán v našem těle, i naše zuby potřebují péči. Vápno, káva, čaj, víno - to vše může způsobit skvrny na našich zubech. A když na to přijde, musíme se postarat o naše zuby stejně, jako se staráme o naše tělo. Pravidelné čištění, používání zubního nitra a návštěva zubního lékaře je to nejlepší, co můžeme pro své zuby udělat.

Pokud to uděláme správně, naše zuby nám mohou sloužit celý život. Ale co když se nám podaří dostat zubní kaz? To je otázka na zubního lékaře. Oni jsou ti, kdo mohou posoudit, zda je důležité nechat zub nebo ho vytáhnout. Zuby jsou důležité, ale zdraví úst je ještě důležitější.

Dočasné a stálé zuby

A samozřejmě, nemůžeme zapomenout na dočasné a stálé zuby. Když jsou naši kluci malí, mají dočasné, nebo takzvané mléčné zuby. Tyto zuby jsou menší a méně pevné než stálé zuby. Avšak mají stejnou funkci jako stálé zuby - pomáhají nám jíst a mluvit.

Dočasné zuby obvykle začínají růst, když je dítě kolem šesti měsíců staré, a pokračují v růstu až do dospělosti. Pokud se o tyto zuby pečlivě staráme, mohou nám sloužit po dlouhou dobu. Ale pokud ne, mohou se stát bolestivým a nepříjemným problémem.

Celkově vzato, naše zuby jsou velmi důležité. Bez nich bychom nemohli jíst ani mluvit tak, jak to děláme nyní. A jak jsem již řekl, jsou naší malou armádou bojující za naše zdraví. Takže se staráme o naše zuby tak dobře, jak jen můžeme. A věřte mi, to se vyplatí!